NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Housle, violoncello, kytary, bicí a basa v sestavě. Kdo hádá, že jde o další symfonický metal se mýlí, kdo tipuje instrumentální post-rock má pravdu. Co by asi neuhodl nikdo je však země, odkud SLEEPSTREAM pocházejí. Řecko totiž není úplně typickou zemí pro podobné kapely. Tahle vznikla v druhém největším městě Řecka Thessaloniki, které je navíc centrem oblasti, díky níž Řekové házejí klacky pod nohy Makedonii. Tento řecký kraj má totiž stejné jméno.
A jak vlastně řecký postrock zní? Dva smyčcové nástroje v sestavě dokáží kouzlit s tklivými plochami a vytvářet opravdu malebná, až soundtracková zákoutí. V tomto ohledu tu vše funguje na jedničku a ačkoliv nenaleznete nějaké extra silné melodické momenty, co by vás zvedaly ze židle, jako skvěle šlapající epický podkres SLEEPSTREAM fungují znamenitě.
Proč tedy u recenze není silnější hodnocení? Je tu jedna zásadní vada na kráse. Aranže elektrických kytar. Ty jsou většinou velmi nezvládnuté v bustrech. V přechodech z čistého zvuku na zkreslený ve mně vždy hrkne. V těchto momentech dokáží kytaristé vždy spolehlivě zbořit veškerou atmosféru, která se tu do té doby dlouhé minuty budovala. A to zdaleka nemluvím jen o zkresleném metalově toporném zvuku, který místy přechází do jedovatě znějících efektů, ale i o tupém riffování, které zní zhruba tak, jakoby se rozehrával někdo ze školní metalové kapely. I přes tento neduh se jedná o dějem nabytý materiál zajímavé instrumentální kapely a rozhodně stojí za pozornost.
5,5 / 10
They Flew In Censored Skies (2014)
A Waltz With The Seventh Crane (2011)
Vydáno: 2014
Vydavatel: Fluttery Records
Stopáž: 59:48
Aj s tymi symfonickymi vsuvkami je to furt len priemerne. Naj. skladba: They Flew In Censored Skies
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.